22.6.2013 – Po stopách bojů z války roku 1866

přidáno: 10. 7. 2013 5:18, autor: web web   [ Aktualizováno 10. 7. 2013 5:18 uživatelem Jiří Tichý ]
 
                      
V sobotu jsme se chtěli vydat na pochod do Starkoče. Start byl až do 10.30h., tak jsme se ráno mohli v poklidu vyspat a jet do Starkoče vlakem v 8.41h.. V Trutnově na nádraží ovšem neměli ani tušení o tom, že se ve Starkoči koná pochod a zároveň, že je pochod i v Malých Svatoňovicích. Otevřená byla jen jedna pokladna a fronta byla vskutku veliká. My jsme se díky tomu usadili ve vlaku dvě minuty před odjezdem.
            Ve Starkoči nás při výstupu z vlaku přivítal déšť. Doběhli jsme do nádražní budovy, kde byla prezence. Po obdržení popisu trasy a poukazu na klobásku jsme vytáhli deštníky a šli na to. Čekala nás pohodová 25km dlouhá trasa.
 
      

Atmosféra na startu

  

Cíl byl až do 19h., měli jsme tak na ujití trasy celý den a patřičně jsme toho využili. Do cíle jsme dorazili něco málo po páté hodině.

            Od nádraží nás k pomníku Myslivce dovedlo vlastní značení. Cesta vedla lesem, kde jsme našli první dvě růžovky toho dne. Řekli jsme si – sebereme je, třeba jich bude za den víc. A ono jo. Během dne jsme našli spoustu růžovek a tři hřiby kováře. Druhý den jsme je měli k večeři! :-) 

 

 

  

Cestou k Pomníku myslivce

 

 

            Než jsme došli k pomníku Myslivce, mraky se roztáhly a přestalo pršet. U pomníku byla kontrola. Dostali jsme razítko a kalíšek třtické vody. Slunce začalo pařit, takže chladná voda přišla vhod. Od kontroly jsme pokračovali po žlutě značené cestě nad Vysokov, kde jsme odbočili na Kramolnu. Zde jsme přešli na červenou směr rybník Špinka. Šli jsme prakticky cestou necestou. Na úzkých lesních cestách bylo všude plno bláta a vody. Nohy klouzaly a neposlouchaly. O srandu tak nebyla nouze… :-)

Když jsme přicházeli ke Špince, litovali jsme, že nemáme plavky. Rosničky předvídaly na sobotu něco kolem 15-ti, maximálně 20-ti stupňů. Nevěděli jsme sice, na jaké číslo se rtuť v teploměrech právě šplhá, ale bylo nám dost vedro ( večer, když jsme šli na vlak, ukazoval teploměr na jednom domě na sluníčku 30C). Ochladili jsme se aspoň trochu ve stínu stánku s občerstvením. Velikým překvapením pro nás bylo, že zde točili naše oblíbené trutnovské pivo.

Od hráze Špinky jsme se vydali po modře značené cestě směrem na Olešnici, kde jsme nad železniční zastávkou přešli na žluté značení. Slunce peklo, nikde ani trocha stínu. Jarda si nechal doma ručník na otírání. Nadával na rosničky.

Z Olešnice jsme přišli do Mstětína a odtud pak ke Slatinskému mlýnu. Tady právě svačila parta vodáků. Od mlýnu jsme šli po červené až k pomníku babičky v Ratibořicích. Cestou jsou dva prameny chladné a chutné vody, které stékají ze skal. V obou jsme se opláchli a zchladili. Když jsme dorazili k Viktorčinu splavu, překvapil nás sice obvyklý zdejší ruch ale na jiném místě, než normálně. Většinou tu turisté posedávají na louce nad řekou, ale teď spousta hlav koukala z řeky. Šli jsme blíž a zjistili, že velká voda dopravila pod jez velké množství říčních kamínků, které tu vytvořily menší pláž. Opět jsme litovali, že nemáme plavky. Jarda si alespoň omyl nohy. Chvíli jsme tu relaxovali.

 

   
                                    Pomník myslivce                         Osvěžení v Úpě u Viktorčina splavu
 

Další relaxační zastávku jsme si udělali v Mlynářově zahrádce. Jedno studené pivko přišlo vhod. Stejně tak zdejší buchty. Do cíle už to byl jen kousek, domů se nám nechtělo, nikam jsme nespěchali…

Když jsme konečně opustili sezení ve stínu ořešáku, napojili jsme se na zeleně značenou cestu, která nás podle Úpy dovedla do Zliče. Díky teplu nešlo jinak, nemohli jsme minout zdejší proslavenou prodejnu zmrzliny. Byla výborná, jako vždy.

Ze Zliče zbývaly už jen asi tři poslední kilometry přes Zblov do cíle. Nad Zblovem jsme se ještě zastavili na třešních. Vlastní značení nás pak dovedlo do cíle u starkočského koupaliště, Jarda opět zaplakal při pohledu na vodu v bazénu.

 Obdrželi jsme diplomy, turistickou vizitku pochodu a odměnu v podobě klobásy. Hodinku jsme poseděli, před půl sedmou jsme se vypravili na vlak.

A tak jsme ukončili naši jarní sezonu pochodů.

 

                                                                                                              Alča a Jarda z Trutnova

 

Úroda hub :-)

Comments