Acongaqua cesta, nebo cil

přidáno: 25. 1. 2013 19:01, autor: Jiří Tichý   [ aktualizováno 23. 2. 2013 8:05 ]
 
25.1.2013
Posilam prvni pozdrav y Mendozy., kraje vyborneho vina, vysokych hor a bujneho nocniho zivota.
Jak to vsechno zacalo; Pred 4 lety,kdyz jsem slezl z Chilske sopky Vilarica tak mi vudce rekl - ted muzes jit na Acongaqu. V te chvili bych ho poslal kamsi. Ted po 4 letech jsem za nadnerneho pocasi preletel Andy a Acongaqua byla jako na dlani. Jen snehu na ni je vic nez jina leta v tomto obdobi. Jsme v Mendoze. Pesos jsme sehnali o 40% lesim kurzu nez v bance o to vic podrazili permit na Acongaqu. Zatim to neresime. Jedeme na tydenni aklimatizaci na Cerro Plata. Tam to bude zadarmo a mozna i 6000 kopec. Posilneni lahvi cervezy - 1l piva a uklidneni muzikou mistnich poulicnich hudebniku jdeme spat. Pruvodce slibuje 12 hodin spanku denne v horach. Uz se tesime. Pokracovani pribehu nejdrive za tyden. Hasta pronto, Buenos noces,...
26.1. 2013
Jeste jsme neodjeli, balime, uz vime, proc se hostel jmenouje Monkeyhostel. V pokojich je nedychatelno. Nocni zivot zacina v 22.00. Tak jsme si ho uzili - i kdyz jsme se snazili spat. Mame nakoupeno, je tu poctivych 25 stupnu, sviti slunicko. Divame se na prubezne vysledky prezidentskych voleb koho jste nam zvolili. Vsechny pozdravuji. Hola, Hola.
27.1.2013
Posilam dalsi pozdrav z Argentiny po tydnu v horach. Stravili jsme tyden aklimatizace v oblasti Cero Plata. Postupne a opatrne jsme nabyrali vysku z 3000m, kde nas vylozil minibus. Porad dokola tak jak se ma. Dojit vysoko a spat nizko. Uzili jsme si pocasi od nadherneho slunicka po kroupy cerstvy snih, celkem pohoda. Zvlaste si uzivame s varici. Ty zlobi temer vsechny. Ja jsem si zapomenul VAR a tak ho budu zkouset az pristi tyden ve vetsich vyskach. Zatim jsme varili z vody. Vetsinou byla dobra, obcas ta sedivka ledovcova. Zakladni tabor jsme nakonec vybudovali v 4200 m a podnikli 2 pokusy o zdolani  Cerro Vallecitos. Vcera se to za nadherneho pocasi povedlo a tak mame prvni vrchol srovnatelny s Elbrusem. Vyska je diskutabilni, ale cca 5450m to bylo. Aklimatizace probehla dobre. Nebyl az tak velky problem s vyskou. Dolu jsme sebehli az do 3200m coz se nakonec ukazalo prozirave. Kdo zustal ve vyskovem tabore tak dnes tady v Mendoze shani odletle casti vybavy. Pro predstavu snurky od stanu se trhaly jako nite. Koncim, jdu si dat na oslavu vystupu stavnateho argentinskeho stejka, nebo neco takoveho. Pozdravuji vsechny doma. Ted mame 1 den na zabaleni na Acongaquu, pak jeste jeden den na relax v Mendoze a pak nas ceka zase aklimatizace tentokrat s cilem 7000m. Buenos noches.
4. 2.
Mame permity na Acongaquu a diky zmene stinoveho kurzu peso/USD o trochu levneji nez jsme ocekavali. Stale se venujeme aklimatizaci. co to vlastne aklimatizace je:
1. prijedete na jizni polokouli a hned musite fungovat podle jineho casu.
2. musite zvladat fungovani i ve vysokych horach, kde je mene kysliku
3. musite zvladnout lezeni ve stanu 12 hodin a vic, protoze pri aklimatizaci se neda nic jineho delat.
4. musite vylezt do 5000m na par musli tycinek
5. musite byt schopni zit ve velke zime na horach
6. musite byt schopni fungovat ve velkem vedru ve meste
7. muste byt schopni snist kilo stavnateho stejka na posezeni v Parilla Libre (date 200 Kc pausal a pak jite a jite jeden stejk za druhym dokud vas to neprestane bavit, pak to treba prolozite klobaskou, nebo kurecim stehynkem,....)
7. a treba jako zitra pochodovat 30 km s prevysenim 1500 m v sandalech. Pohorky jsme si poslali mulou do zakladniho tabora v Plaza del Mulas
Tak to bylo takove zamysleni pred vystupem. Zitra rano odjizdime do 3000 do Punte del Inca a pak uz jen nahoru a nahoru. Summit day ocekavame tak nekdy v sobotu navrat z hor 13. 2.
Vsechny pozdravuji a myslim na vas.
13.2.
Vcera v noci jsme se vratili z oblasti Acongaquy. Pokud jste slyseli o velkych sesuvech pudy a uzavreni cele oblasti tak to je pravda. My jsme tim se stestim proklickovali. Hlavni otazka, kam jsme vylezli. Nejdrive jsme absolvovali v zakladnim tabore povinnou lekarskou prohlidku. Lzsliku mi namerili 84% a tlak 165/99. Doktor mi rekl abych pockal do druheho dne. Tak mi vsichni krome jednoho ucastika utekli na kopec. Druhy den jsem uz mel tkçlak 145/94, kysliku 90% a tak me doktor poslal na kopec. Kolega mel prave dolecenou horskou nemoc a tak jsme postupovali pomalu za hlavni skupinou. Vzdy a cca 500 m denne a pozorovali co se deje. Ja jsem byl v pohode, kolegu obcas bolela hlava, ale ustavalo to. Tak jsme dosli nejdrive na lehko, pozdeji natezko az do tabora Berlin cca 6000 m. Tam jsme se pripravovali na vystup. Za nadherneho pocasi, velkeho mnozstvi noveho snehu, rychlosti vetru 120 km/hod a teploty -20st. jsme se rozhodli pro sestup. 2 strazci parku, kteri tam spali s nami, sli na vrchol, ale to je jina trida. Prezili jsme to bez nasledku. Mam krasne fotky povestneho nadherneho Vento Bianco - mrak, ktery se drzi nad Acongaquou a nahani strach vsem trekarum, kteri chteji vystoupit.... Mejte se krasne.
14.2.
Tal ted uz jen o zabave a kraceni chvilekpred odletem domu. Je tu moznost xjet na raftu reku
Mendozu. Tak jsem toho vyuzil. Je to asi 11 km WW3. Pri porovnani s Trutnovskou CK Klic tak je to podobna organizace, maji perfektni guidy, perfektni rafty, padla, neopreny a uplne silene dopravni prostredky. Nejvetsi strach jsem mel pri sjezdu ze silnice k rece, brzdy vydrzely -hura.... Na rece uz slo vsechno jako po masle. Jelo 8 raftu a zabezpeceni 2 kajaky. Cestou podel vody fotograf dokumentoval sjezd, po prijezdu si kazdy mohl zakoupit vypalene CD s akcnimi fotkami. Pak se cekalo dlouho v hospode ¨na konci sveta¨ na dopravu zpet. Kazdy tu pustil par peso....
Vecer zkousim stejka se zeleninou. Pomer byl obfaceny, nez jsemsi predstavoval. 0,5 kg upeceneho byka a asi 5 dkg zeleniny. Popral jsen se s tim. Ostatni kamaradi krmili somrujici psy kolem.
15.2.
Tentokrat se jedeme koupat do Cachetuy, jsou to termaly zarizene na rodinnou rekreaci. Uz v Mendoze na nadrazi meli vsichni velke mrazici boxy plne masa a dalsichpochutin. Na miste se odehravaly stejkove, burove, klobasove orgie. Erarnich betonovych rostu je tam nepocitane. Ja po vcerejskou odchazim do bufetu a davam si ensalada grande, To byla ta spravna volba. Odpoledne se nechavame dat trochu do poradku a objednavame si hodinovou masaz. Bylo to prima. Ceka nas uz jen jeden den v Mendoze a potom cesta domu. Zdravim JIrka
Comments