Babička 2013 – dětská trasa

přidáno: 10. 7. 2013 4:50, autor: web web   [ Aktualizováno 10. 7. 2013 4:52 uživatelem Jiří Tichý ]

Dnes je sobota 11. 5. 2013 a já se chystám ve svých necelých třech letech na 3. Pochod „Babička“. Letos s námi půjde také bráška Oski - teda pojede v kočárku, protože mu je teprve 9 měsíců. Pro jistotu jsem vstala už v 6 hodin a netrpělivě čekám, kdy od vlaku dorazí babička Maruška, abychom mohly vyrazit. Proudy lidí míří na start k fotbalovému hřišti, ale babička nikde. V 7,20 hod ji volám z maminčina telefonu. Babička přijede osmičkou. A už je konečně tady :o)

V 8,30 hod vyrážíme z naší chaloupky na start. Včera a v noci ještě pršelo, ale dnes je hezký jarní den. U startu nás vítá kouzelná fousatá babička s chlebem a solí. Babička nás jde přihlásit, ale já už stojím frontu, abych se mohla svézt na poníku Jindříškovi okolo podmáčeného fotbalového hřiště. Babička hlídá brášku a mě jistí v sedle maminka. Potom jdu zase do fronty tentokrát na povoz, který nabližuje malé pochodníky na dětské trase k rybníku Batňáku. Babička šla s bráškou napřed a maminka kluše vedle povozu. Na voze jedou samé děti a veze nás koník Míša. Jedeme pěkně rychle, ujíždíme mamince a za chvilku předháníme babičku. U Batňáku čekáme všichni jako sirotci ve voze, až si nás rozeberou příbuzní a rodiče. Dále už musíme po svých.

Od rybníka stoupáme po silnici ke hřbitovu v Batňovicích, kde odbočujeme na lesní pěšinku do pohádkového „Zádušního“ lesa. Na stromech visí malé bludičky ale ty živé nikde. Prvními pohádkovými bytostmi, které potkáváme, jsou 2 čarodějnice. Abych dostala sladkou odměnu, musím jim pomoci opravit koště a otestovat, jestli dobře létá. Čarodějnic se nebojím a létat po lese bych mohla celé dopoledne, ale jsem zvědavá, co mě čeká hlouběji v lese, tak se loučím a spěcháme dál. Najednou jsme přepadeni armádou ČR. Musím hodit kamenem do vyznačeného území, abychom mohli pokračovat v cestě. Na stromech nás doprovázejí pohádkové obrázky. A už jsme z lesa venku. Na louce stojí hasičské auto a je tu první kontrola s občerstvením. Dáváme si domácí koláčky a pokračujeme dál přes Kvíčalu. U bývalé prodejny je další kontrola. Kreslím na tabuli křídou a odměnou mi jsou sladké bonbonky. Maminka háčkuje kousek na nekonečné šále. A frčíme dál, protože bráška by chtěl ven z kočárku, ale to přece ještě nejde. Sbíháme do lomu, kde je další kontrola. Než tam docházíme, tak nás zastavuje čert s Káčou. Musíme přenést naplněné pytle o kus dál. To je dřina :o) Už se těším na buřtík u hasičů! To byla ale dobrůtka!!! A teď už mažem do cíle. Letos se musí trošku jinudy, protože je zaplavená cesta po hrázi Amaňáku, jdeme po cestě vedoucí vesnicí. Pár set metrů před cílem odbočují bráška s maminkou k domovu a já jdu sama s babičkou do cíle.

 

Za absolvování trasy dostáváme diplomy. Ráno už jsme dostali samolepky, pohlednice a bonbony. Ještě jednou se musím svézt na Jindříškovi. Pohladit pasoucího se Míšu a teď už jsem spokojená a můžeme jít dom.

Bylo to zase fajnové dopoledne. Škoda, že počasí odradilo pohádkové bytosti. Vloni jich bylo v Zádušním lese přeci jen více. Tak snad příští rok! To už bude šlapat i bráška :o)

 

Eliška Šretrová a babi Maruš
 
 
 
 
 

Comments